Corsica Roadtrip

Léto je před námi a s ním i otázka, co letos podnikneme? Aby se nám všem o tom lépe přemýšlelo, mám pro vás návrh. Vydejte se s námi a našimi parťáky Ondrou a Domi na roadtrip na Korsiku.

Těžko byste v Evropě hledali místo s tak krásným mořem, vysokými zelenými horami a osobitou kulturou, jako na Korsice. 

Během následujících 12 dnů ji projedeme křížem krážem po směru hodinových ručiček. Máme tipy na místa, která chceme vidět, ale žádný pevný plán. Zakotvíme, kde se nám bude líbit, ochutnáme co nás bude lákat (a vejde se do našeho studentského rozpočtu), cestou v horách uvaříme auto a budeme u silnice ujídat zásoby tak dlouho, než splašíme nějakou pomoc (nebo než zase vychladne).

Cestou budeme se Zůzou zapisovat do našeho cestovatelského deníku a občas vás do něj necháme nakouknout. Kdyby vás zajímala detailní mapa naší cesty, koukněte k Domi na blog nebo nám napište.

Zapněte si hudbu a pojďte se s námi toulat do Středomoří!

 
 
 

Den první: Nocování u Lago di Garda

Je neděle 8:00 ráno a oproti plánu máme jen hodinu a půl zpoždění. Vyrážíme z Prahy na jih a večer, až přejedeme Alpy, zakotvíme dole u Lago di Garda.

V 18:00 postavíme stany v kempu v Peschiera del Garda, půjdeme před zavíračkou zkusit bazén, vypít plzničku, která se celou cestu chladila u rezervy a potom na prohlídku města.

Koupání v rohu bazénu u Lago di Garda (neměli jsme koupací čepici, doprostřed nás plavat nepustili). Domi někde ulovila jednu (už si nepamatuje kde :)
— lodní deník
 

Den druhý: Trajekt do Bastie

Už se těšíme na moře a dneska se dočkáme. Míříme do přístavu v Livornu, cestou potkáme Pisu se šikmou věží a k moři dorazíme na oběd.

Při čekání na trajekt nám sice řeknou, že odjedeme maximálně v půl třetí, ale seknou se jen o hodinu.

Když dorazíme na palubu, tak lehátka na nejlepších místech jsou už beznadějně obsazená, ale podaří se nám zašít na bočních palubách pod zachrannými čluny. Mezitím, co si holky budou číst a pozorovat vzdalující se pevninu, my se s Ondrou vydáme na průzkum terénu (lodi). To se nám docela vyplatí, protože v sedmém patře najdeme tajný vchod na velkou horní čelní palubu, která je úplně prázdná.

Trajekt jsme objednávali asi měsíc dopředu a vychází na 1900 Kč na osobu. Celkem slušná cena za soukromou palubu s hudbou (:

Po příjezdu do Bastie se vydáme po východním pobřeží na jih a budeme hledat kempy. Na jeden narazíme asi po 50 km, bude celý zarostlý a u domu, který má podle všeho sloužit jako recepce a pizzerie dohromady, se s pomocí několika naučených francouzských frází domluvíme na přenocování za pár Eur (asi 30) s dědou, který tam v trenkách kropí hadicí zahradu. Prostě paráda!

 

Den třetí: Kemp v horách u Rondinary

Dneska se vydáme po N198, jedné z mála širších silnic, dále na jih. Chtěli bysme kempovat u Porto Vecchio, ale všechno nakonec dopadne jinak. 

Cestou podél pobřeží se zastavíme na oběd a koupání ve vesničce Torca. S Ondrou uděláme kauf roku, ve stánku koupíme za pár korun tlaková vodní děla a ty nás zabaví ještě na pár dní, než je doděláme... Hned u pláže jen přes silnici je restaurace u Venique a to bude opravdu výhra. Nejenže nám udělají pořádnou a výtečnou pizzu (bude o 3 cm delší než talíř na každé straně), ale já objevím korsickou citrónovou limonádu Or, kterou budu pít po zbytek dovolené, a hlavně paní z restaurace nás pustí do jejich bazénu ve dvoře!

Po obědě pojedeme dál do Porto Vecchia, kde si dáme první korsickou zmrzku a Ondrovi vybereme klobouk.

Jedeme dál a začíná se stmívat. Domi zahlídne ceduli, která snad odkazuje na nějaký kemp, ale když ji následujeme do hor, kemp pořád nikde. 

Takovéto že nevíš jestli jsi na té ceduli fakt zahlédnul kemp nebo ne...
— lodní deník

Po 20 minutách jsme na vrcholku hor a před námi se najednou otevře horizont se širým mořem u pláže Rondinara a za chvíli dorazíme do nejhezčího kempu celé dovolené.

Kemp mezi oleandrama s cvrkotem cikád a k tomu pohádková pláž.
— lodní deník

Večer tam bude příjemně foukat vítr a na nebi bude spousta hvězd, tady se na chvíli zdržíme.

 

Den čtvrtý: Výlet do Bonifacia

Před snídaní si půjdeme zaplavat do nádherného bazénu v kempu (zmínil jsem, že za noc platíme jen 35 Eur?!) a pak se vydáme na průzkum Rondinary. Jo, fakt stojí za to!

Po siestě vyrazíme do malebného městečka Bonifacia na nejjižnějším cípu ostrova. S parkováním je to tu dobrodružné a my nakonec najdeme místo na jednom neplaceném parkovišti na kraji města. 

Stará část Bonifacia je postavena na útesu, pod kterým je moře s nádherně sytě modrou barvou, a takto už tu stojí přes 1000 let. Když se dostatečně zadíváte do dálky, uvidíte odsud 11 km vzdálenou Sardinii.

Výlet holky zakončí jednou ze zmrzlinových degustací.

 

Den pátý: Míříme do hor

Je čas to tu zabalit a vydat se na pár dní do hor. Pojedeme na západní stranu Korsiky a k obědu zastavíme na picnic u prý nejslavnější korsické pláže, kterou hlídá skalnatý lev.

Navštívíme městečko Sartene, kde se v jedné zapadlé uličce zastavíme na La Pause Sucree. Nebude to ale jediné místo, kde si v Sartene dáme palačinku. Vlastně celá tahle dovolená je jedním velkým palačinkovým zájezdem :)

Podle průvodců je Sartene považováno za nejkorsičtější město, myslím, že na tom něco je.

Ze Sartene budeme pokračovat dál do hor, ale moc daleko nedojedeme, protože těšně před St. Luciou začneme vařit motor.

Nějakou chvíli tu budeme muset počkat, až motor vychladne a vymyslet co s tím. Ondra sice uvařenou kapalinu doplní, ale jak se později ukáže, je to řešení, které nám dá jen pár dalších kilometrů navíc.

Máme 130 teplotu, musíme okamžitě zastavit.
— lodní deník

Po pár hodinách tak sedíme na dalším místě u silnice a čekáme až klesne venkovní teplota a dojídáme zásoby. V tuhle chvíli si přijdu opravdu kočovně. Zastaví se u nás místní pán z Národního parku, který jede náhodou kolem a Domi s ním probere veškerou motorovou problematiku plynulou italštinou (tou tady mluví každý druhý). Pán z Národního parku je moc laskavý a dá nám trochu svojí kapaliny a poví nám, kde je nejbližší servis.

Večer, až auto vychladne, dojedeme do nejbližšího kempu (spíše takové tábořiště za 22 Eur) v San Gavino a dáme karty.

 

Den šestý: Touláme se v horách

Dnes máme v plánu dvě věci: najít servis a jet se toulat do hor.

Servis najdeme a mezitím, co má siestu, si dáme další skvělé (italské) jídlo. V servisu to neklapne, tak zkusíme jet dál.

Navštívíme Krásnou vesničku Zonzu, hory Cap de Bavella, potkáme slavnou stezku G20, po které se dá Korsika projít pěšky a zamíříme do škodováckého servisu v Ajjaciu. 

Tam máme ale smůlu a dnes je to už nechytačka, takže jedeme hledat kemp do Cargese. Najdeme jeden se skvělým výhledem na zelené kopce, jmenuje se Toraccia a má mega tobogán. 

Ondra bude přesvědčovat Domi, že postaví stan do 3 minut. Vsadí se, ale stan dá Ondrovi pěkně zabrat.

 

Den sedmý: plážování

Dneska si dáme pauzu od procházek a na doporučení jedněch Čechů, které jsme cestou potkali, si dáme relax na pláži d'Arone. Mají tam mojí oblíbenou limču Or, skvělou pizzu, kafe, pláž, sprchy, kameny na vyhřívání, útesy na skákání, prostě všechno. Zůza zkusí, kam se dovolá telefonem pro mořské víly :)

Chystá se tu nějaká svatba, tak pokoukávám trochu po středomořské výzdobě.

(Nechystáte někdo svatbu u moře? Se Zůzou jsme ve vašem termínu určitě volní;)

 

Den osmý: Výlet do oranžových skal

Dneska se vydáme hledat srdce v oranžových skalách Les Calanches.

Až ho Zůza najde, tak budeme pokračovat po silnici dál na palačinku do Porta. S Ondrou se po svačině vydáme na místní Citadelu, tam nás ale chtějí zkásnout za výhled, který je jinak odevšad stejný (ze silnice apod.), takže otočka. Když dojdeme zpátky, najdeme holky v Place de bisous, který zřejmě najdete jenom v Portu :) (pochopili jsme to jako líbací koutek v jedné z úzkých uličkek u naší cukrárny).

V Portu už dohromady není moc co k vidění, tak se přesuneme na další krásnou pláž de Pero. 

Tady zastavíme čas a budeme si užívat pohodu, vezmu vás na moje oblíbené pívo Colomba do jednoho z plážových barů.

Domi nám udělá svoje pověstné kafíčko ve svém mobilním hliníkovém moka presovači, který je založený na původním principu přípravy espressa.

Na večeři všichni místní i turisté vyrazí do hospod a restaurací s přímým přenosem z fotbalového mistrovství světa. My se ho pro jednou vzdáme a půjdeme si dát večeři do resturace s nádherným výhledem na moře v Cargese, kde kempujeme.

 

Den devátý: Cesta na sever do Ile Rousse

Chystáme se na sever, jenomže pořád nevíme, jestli to naše auto dá. Poslední dny jsme jezdili jen málo, jenomže teď potřebujeme přejet hory. Zajedeme tedy ráno zase do Ajjacia, kde už budou mít otevřeno. Domi se opět italsky domluví, ale pán nás nepotěší, cestu nám dost nedoporučuje. My tu ale nemůžeme zůstat několik dní, takže to riskneme.

Podaří se nám přes hory dojet do Corte, starého městečka na skále, kde si dáme pořádný burger u Freda. Fred je chlapík, který si tu na hlavním náměstí Colomba (nebo tak nějak se jmenuje), otevřel restauraci a sám obsluhuje hosty. Samotnou restaruci vlastně tvoří jenom kuchyně, kde jeden (možná jeho jediný) zaměstnanec připravuje jídlo. Před touto kuchyní je vlastně už na náměstí zahrádka se stoly pro hosty, kde se sedí klasicky jako u nás, jen tu mají ve stropě skvělé rosiče, které tu vytvářejí příjemně vlhko.


Fred je asi nejsympatičtější Korsičan, jakého jsem potkal. A má výborné burgery.

Po procházce městečka (je tam i dům, ve kterém bydlel Napoleon) se schladíme v říčce v údolí a Ondra nám předvede jeden ze svých skoků z mostu (jeho salto vzad v pantoflích vám asi raději nebudu ukazovat)...

Naše cesta bude úspěšná a k večeru dorazíme až na severní pobřeží ostrova. Zakotvíme v kempu Les Oliviers u přístavního městečka Ile Rousse a dáme si parádní večerní picnic.

A taky vám ukážu, jak postavím stan za tři sekundy.

 

Den desátý: Pohoda v Ile Rousse

Dneska toho na programu opravdu moc nemáme :)

 

Den jedenáctý: Ztracení v Calvi

Sever Korsiky má jednu dopravní výhodu - můžete cestovat vláčkem podél pobřeží. My si tedy ráno dáme moře, pak zajdeme koupit něco na cestu k obědu na místní trh a potom vyrazíme vlakem do města Calvi.

Jeho stará část je v podstatě pevnost na skále nad přístavem a stojí tu už od roku 1268. V jeho úzkých uličkách se podle místních narodil Kryštof Kolumbus a lidé tu v malých domkách pořád bydlí. Máte tu opravdu pocit, jako byste byli v jiném světě a v jiné době.

Moře tu má nádherně sytou modrou barvu a zdi domů jsou vyprahlé.

I tady mají skvělé paličinky, dole v přístavu si dáme dvě kola.

Na cestě zpátky se mi moje družina najednou ve mžiku ztratí, takže budu pokračovat dál směrem k nádraží. Po nějaké době, když už budu skoro venku z města, mi začne být divné, že nádraží pořád nikde a ani stopy po ostatních. Vlak nám jede už za pět minut, tak to otočím a půjdu zpátky po kolejích. Za těch pět minut chůze potkám Ondru, ale mezitím se zase ztratí Zůza, která mě šla v zoufalství hledat. Prostě tohle město je něčím zvláštní (chyba ale mohla být i jinde..).

Naštěstí nám neujede poslední dnešní vlak, ale předposlední a my se tak štastně vrátíme do Ile Rousse ještě před soumrakem..

 

Den dvanáctý

Každý příběh má svůj konec a ten náš už se blíží. Než ale odplujeme z Korisky, zastavíme se ještě na noc v St. Florent. V kempu de Pineda dáme 34 Eur za místa s luxusním bazénem jen pro nás (a hejno vos).

Odpoledne se projedeme loďkou na odlehlou Plage du Lotu, která bude jednou z nejhezčích pláží, jakou jsme kdy viděli. V její tyrkysově modré vodě by se člověk vydržel koupat celé odpoledne. Kolem není žádné město, žádné krámky, ale jsou tu s námi skupinky turistů, které jednou za čas přiveze další loď.

Po večeři budou poslední korsické palačinky a zmrzlina.

Ráno brzo vyrážíme a opozdilci smaží za tmy pohledy, aby je mohli poslat ještě z poslední schránky na ostrově a tím pádem z Korsiky.

Ostrov se tak s námi rozloučí nádhernou podívanou, jak vypadá, když se probouzí ze tmy.

Na lodi hraje hudba, fouká vítr a šplouchají vlny, ale kolem je široko daleko klid. Ostatní lidi na lodi neznáme, ale ve vzduchu je cítit, jak se všichni zase na nějaký čas s Korsikou loučí.
— lodní deník

Děkujeme, že jste se plavili s námi a doufáme, že vám náš roadtrip přinesl trochu inspirace.

A co vy, máte už letos nějaké nápady co s létem, ať už v Čechách nebo v zahraničí? Dejte nám vědět! ;)